Úvod Celý kraj Hradec Králové Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Průčelí kostela z Velkého náměstí
Barokní jednoloďní kostel s bočními kaplemi postavený Carlem Luragem, původně jezuitský. Zařízení kostela je většinou pozdně barokní pocházející z doby po požáru v roce 1762. Ke kostelu přiléhá bývalá jezuitská kolej a kaple sv. Josefa.

Kostel byl postaven z odkazu Kašpara Grama, který odkázal Kostelec nad Orlicí pražským jezuitům s podmínkou, že v Kostelci vystaví kostel zasvěcený Panně Marii. Jezuité ale získali souhlas od pozůstalých a pražského arcibiskupa hraběte Harracha k tomu, že byl kostel místo v Kostelci postaven při jezuitské koleji v Hradci Králové. V roce 1653 byly strženy čtyři domy a na jejich místě začal roku 1654 italský stavitel Carlo Lurago stavět kostel, který byl v roce 1666 vysvěcen ke cti Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1655 začal Carlo Lurago stavět také kapli sv. Josefa. Roku 1762 byl kostel vyloupen pruskými kozáky a posléze spolu s kaplí sv. Josefa vyhořel, v roce 1765 byl opět opraven. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 se kostel stal kostelem vojenským. Armáda nechala kostel chátrat, až se v roce 1857 rozhodla k rekonstrukci. Při opravě vznikl na střeše nedopatřením požár, při němž shořela střecha kostela, obě věže a roztavily se tři zvony. V roce 1900 se vrátil kostel do rukou jezuitů, kteří ho v letech 1903-04 důkladně opravili. K dalším opravám došlo v letech 1942-45, 1957 a 1998.

Kostel má obdélníkový půdorys, který se skládá z jedné lodě na podélných stranách lemované vždy třemi kaplemi. Po stranách se vypínají dvě věže zakončené cibulovitými báněmi s lucernami. Hlavní portál je tvořen jónskými sloupy a štítem zakončeným volutami. Na štít navazuje prolamované barokní okno, nad ním je v patře okno půlkruhové. Čelní fasáda je bohatě zdobena pilastry, které v patrech přerušují římsy. Do věží jsou zapuštěny půlkruhovité výklenky, kde jsou od roku 1704 umístěny sochy jezuitských světců: sv. Ignác, sv. František Xaverský, sv. Alois a sv. Stanislav. Zadní část kostela tvoří kaple sv. Josefa, do které se vchází z ulice Na Kropáčce blízko Gočárova schodiště. Vchod do kaple tvoří jednoduchý kamenný portál, nad kterým je umístěn výklenek se sochou sv. Josefa. Po boku kostel navazuje na bývalou jezuitskou kolej.

Kostel je téměř 40 m dlouhý, přes 20 m široký i vysoký. Loď kostela ohraničují po stranách korintské pilastry, za kterými jsou jednotlivé kaple, a vpředu půlkruhový vítězný oblouk. Za ním na čtvercovém půdorysu stojí presbytář zakončený kulatou bání s lucernou krytou kopulí. Nejstarší oltář v kostele je oltář sv. Ignáce, který jako jediný nevyhořel při požáru v roce 1762, s obrazem Glorifikace sv. Ignáce z Loyoly (kolem roku 1731) od Petra Brandla. V tomto oltáři se také zachovaly zbytky původních fresek od Kryštofa Reichelta z let 1664-66. Od Petra Brandla také pochází obraz sv. Jana Nepomuckého (1721), který najdeme v Lurdské jeskyni vlevo od vchodu. Hlavní oltář tvoří iluzivní malovaná architektura od Josefa Kramolína, na které je zavěšen obraz Nanebevzetí Panny Marie od Kristiána Noldingera z roku 1765. Za povšimnutí také stojí barokní kazatelna a dvoumanuálové barokní varhany od Josefa Streussela z roku 1765, které jsou nejstarší v Hradci Králové. Nad varhanami je na kruchtě umístěn znak Kašpara Grama, fundátora stavby.

Fotogalerie
- Poloha
Místo: Velké náměstí, 500 03 Hradec Králové
GPS: 50°12'33.16"N, 15°50'2.542"E - Ukázat na mapy.cz
- Možnost návštěvy

Možnost prohlídky kostela v pondělí, ve středu a v pátek:

11:00 - 12:00 a 13.30 - 15:00

V jiných časech je možno vidět interiér kostela průhledem v předsíni kostela nebo je k návštěvě možno využít času bohuslužeb každou neděli v 8:00 a 18:30.